Připravujeme: Čas na hlavu

Když je čas nepřítel, je to na hlavu. Když je čas spojenec, může hlavu otevřít.

Výstava akademického malíře Ondřeje Tkačíka soustřeďuje pozornost především na motiv lidské hlavy. Obrazy vznikají v napětí mezi představou a procesem malby. Něco se odehrává v hlavě, něco v ruce a něco až v obraze, který se během práce proměňuje a někdy překvapí i svého autora. Divadlo je ostatně místem plným hlav – na jevišti i v hledišti. Na této výstavě k nim přibývají další, na stěnách i v prostoru. Vedle nich se objevují také velkoformátové malby, práce vycházející z osobní paměti i obrazy, které uvažují o stopách, jež po člověku zůstávají. V různých podobách se v nich vrací stejné téma – čas a paměť. Divadlo je umění času – odehraje se a zmizí. Malba se naopak snaží čas zadržet. Mezi těmito dvěma gesty se pohybuje i tato výstava. Čas běží, ale obraz jej na chvíli přidrží v paměti.

Ondřej Tkačík je malíř a pedagog, absolvent oboru Malba I v atelieru Jiřího Sopka na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě se obvykle zabývá tématem krajiny, které zpracovává v rámci ucelených i otevřených obrazových cyklů, (Prisma, Z jeskyně, Červený dům, Krajina se slovy, Pod nebem, pod mrakem). Dalšími tématy, kterými se dlouhodobě zabývá a zpracovává je v otevřených cyklech, jsou např. obrazy ptáků či hlav, kterými navázal na předchozí soubory portrétů, opic a madon, vznikající za studií na AVU.

"Ondřej Tkačík, absolvent Sopkova ateliéru na pražské AVU je představitelem nekompromisní malby, a vědom si jejích kořenů a vývoje, vchází svojí tvorbou do takzvaných vnitřních krajin podobně jako 'inscape' krajináři Šíma či Toyen, či symbolistních krajin z přízně severských expresionistů či třeba švýcarských samotářů hodlerovského ražení, kde hora nabírá přes osobní zaujetí symbolické významy a volba barev vychází ze záměru nevytvářet iluzi reálné krajiny. Jsou to kraje, kde hrají roli spodní proudy." PhDr. Lucie Šiklová, Ph.D., historička a teoretička umění, kurátorka